
Tlakovodní reaktor je označení pro jaderný reaktor, v němž tvoří chladivo i moderátor voda. Voda se navíc v reaktoru nevaří (v tom případě by se jednalo o varný reaktor), ale je pouze za vysokého tlaku (běžně 100 - 200 barů) zahřívána. Tímto typem reaktoru je vybavena nadpoloviční většina současných jaderných elektráren. Používají se také na lodích a jaderných ponorkách.
Tlakovodní reaktory byly vyvíjeny nezávisle v západních zemích (zde se označují PWR) a v SSSR a jeho satelitech (typ VVER).
Hlavní výhodou tlakovodních reaktorů je vysoká bezpečnost, zajištěná fyzikálním principem. Vzhledem k tomu, že voda v primárním okruhu funguje jako chladivo i moderátor neutronů, dojde při jejím úniku či varu k utlumení probíhající jaderné reakce. Nevýhodou proti jiným typům reaktorů je nižší účinnost přeměny energie. Teplota páry v sekundárním okruhu je omezena teplotou vody v primárním okruhu sníženou o účinnost parogenerátorů. Teplota v primárním okruhu je pak omezena teplotou varu za daného tlaku (100-200 barů), která nemůže přesáhnout kritickou teplotou vody (374°C), sníženou o několik desítek stupňů rezervy. Obvykle se proto pracovní teploty pohybují kolem 300°C.
Tento článek je příliš stručný nebo neobsahuje důležité informace.
Pomozte Wikipedii tím, že jej vhodně rozšíříte nebo alespoň nahradíte tuto šablonu nějakou konkrétnější.
Why are we here?
All text is available under the terms of the GNU Free Documentation License
This page is cache of Wikipedia. History